Dopravní značení

Označení: 

Na ulicích, kde parkování regulováno není, se nic nezmění.

Na ulicích, kde je parkovací systém zaveden, řidiči naleznou vodorovné modré dopravní značení (modré čáry). A k tomu značení svislé. Na tomto svislém značení se řidiči podle barev dozví, v jaké zóně a oblasti se nachází, tudíž jaká pravidla pro něj platí. 

Vysvětlivky ke značení:

• Dopravní značka P s parkovacím automatem: Dopravní značka říká řidiči, že je parkování regulováno. Řidiči potřebují mít parkovací oprávnění nebo musí zaplatit za parkování na místě pomocí mobilní aplikace nebo parkovacího automatu.
• Popis zóny: Určení zóny, která je důležitá pro ná­vštěvníka. Zóny rozdělujeme na A (červená), B (zelená), C (modrá). Podle zóny řidič zjistí, kolik zaplatí za hodinu parkování a jaká doba parková­ní je zdarma.
• Dodatková tabulka: Dodatková tabulka říká, že regulace platí pouze v pracovní dny. Víkendy a státní svátky jsou bez regulace a není potře­ba se registrovat.
• Popis oblasti, ve které se nacházíte: Oblast je důležitá pro rezidenta a abo­nenta. Podle této oblasti poznají, jestli jsou ve středu své „květinky“, řídí se tedy principem „květinky“.
• Pokud není na značce uveden čas regulace: Platí 24 hodin denně (zóna A/B). V zóně C je však regulace od 17 do 6 hodin, tzn., že regulace je tam vždy v pracovní den 00:00 do 06:00 hodin a od 17:00 hodin do 24:00.

NORMY V PRAXI: Vlečné křivky

Pamatujete na záběry, kdy se hasičský vůz nemohl dostat k požáru, protože mu cestu blokovala zaparkovaná auta? K těmto situacím nesmí docházet, proto se uliční prostor prověřuje takzvanými vlečnými křivkami, které simulují trasu vozidla především větších rozměrů. Vliv se projevuje nejen v křižovatkách při odbočování, ale například i na vjezdech. Příklad vlečných křivek můžete vidět v následujícím obrázku.

NORMY V PRAXI: Zóny 30

Zóny 30 znamenají, že maximální dovolená rychlost na komunikaci je omezena na 30 km/h.

Na drtivé většině komunikací, kde je tato zóna zaváděna, se již dnes jezdí menší rychlostí než maximálně dovolených 50 km/h. A to především kvůli úzkému uličnímu profilu či výskytu chodců.

Oficiálním zavedením zóny 30 je pak možné splňovat dle platných předpisů kratší rozhledové poměry. Řidič v dané rychlosti zareaguje na křižovatce nebo na přechodu pro chodce rychleji než ve vyšší rychlosti, a norma tak uvažuje s kratší brzdnou drahou. Díky tomu pak lze vyznačit větší počet stání, protože mohou být blíže ke křižovatkám a přechodům. Konkrétní vliv například u přechodu pro chodce můžete vidět na obrázku.

PARKOVÁNÍ COUVÁNÍM

Často se ptáte na změnu orientace parkování v ulicích jako Křídlovická, Poříčí nebo Zahradnická. Prvotní požadavek na zajíždění do parkovacích stání couváním přišel od Policie ČR, která je garantem bezpečnosti. Tento způsob parkování má řadu výhod:

• Při výjezdu popředu máte mnohem lepší výhled do vozovky na přijíždějící vozidla nebo cyklisty, díky tomu je zajištěna větší bezpečnost
• Nakládka a vykládka věcí z kufru je snadnější a bezpečnější, protože kufr neotevíráte směrem do komunikace
• Dveře se při tomto způsobu parkování otevírají směrem do ulice, takže vystupující děti nemohou tak snadno vstoupit bez dozoru na vozovku

Přestože jsou všechna stání navržena v souladu s technickou normou, například v ulici Zahradnická je mezi chodníkem a vozovkou řada keřů, která zdánlivě brání při vykládce věcí z kufru. Parkovací místa jsou tomu uzpůsobená a dostatečně dlouhá, proto doporučujeme parkovat vozidla předkem co nejblíže modré čáře, aby u kufru vznikl dostatečný prostor. Chápeme, že může dojít k dočasnému snížení komfortu, ale prioritou je bezpečnost.

Šikmé vs podélné parkování: Jak efektivně využít prostor na vozovce

Při plánování parkovacích míst ve městech je důležité zvážit, zda využít šikmé nebo podélné parkování. Obě metody mají své výhody i nevýhody, zejména co se týče počtu parkovacích míst. Z hlediska počtu parkovacích míst je šikmé parkování efektivnější, ale je nutné mít širší komunikaci kvůli průjezdnému pruhu. V některých užších ulicích je tak podélné parkování jedinou možností případně je dokonce počet stání větší než při volbě šikmého stání, jak je vidět z obrázků. Například při podobné šířce komunikace okolo 7 metrů je výhodnější udělat dva parkovací pruhy s podélným parkováním než jeden pruh s parkováním šikmým.

Při rozhodování mezi těmito dvěma způsoby vždy zvažujeme nejen počet parkovacích míst, ale i šířku vozovky, hustotu provozu a celkové uspořádání ulice. Ve většině případů se snažíme zachovat stávající systém stání, který je roky osvědčený a lidé jsou na něho zvyklí. Jsou však ulice, kde se vyplatí způsob stání změnit pro získání více parkovacích stání.

Žlutá klikatá čára: Více než jen označení sjezdů

Mnoho lidí se domnívá, že žlutá klikatá čára (označení V12a, plocha, kde je zakázáno stání) se používá pouze k označení vjezdů. Ve skutečnosti má toto vodorovné dopravní značení mnohem širší využití.

Zabezpečení výjezdu z garáže nebo z vlastního pozemku

Žlutá klikatá čára se často používá naproti sjezdům do domů či garáží. Tím se zajišťuje dostatečný prostor pro bezpečný výjezd vozidel. Řidiči tak mají větší prostor a mohou snadněji manévrovat při výjezdu na komunikaci zvlášť když je například sjezd úzký a mohou zde např. vadit vrata garáže.

Výhybna

Žlutá klikatá čára může být použita i v dalších situacích, kde je potřeba vymezit prostor pro specifické účely jako je například výhybna. Pokud je ulice jednopruhová obousměrná a má určitou délku, je nutné zajistit, aby zde byl prostor, kde se dvě vozidla mají možnost vyhnout a dále pokračovat v jízdě.

Prostor pro manipulaci s popelnicemi

Další důležité využití je u míst, kde jsou umístěny popelnice. Žlutá čára zde vytváří prostor, který umožňuje pracovníkům svozu odpadu bezpečně vytáhnout popelnice na komunikaci a manipulovat s nimi. Šířka takové čáry je minimální, aby nenastal úbytek parkovacích stání.Je důležité zmínit, že i když se žlutá klikatá čára může někdy zdát nadbytečná, má své opodstatnění v různých dopravních situacích. Její správné použití přispívá k lepší organizaci dopravy a zvýšení bezpečnosti pro všechny účastníky provozu.

Jak fungují obousměrné jednopruhové komunikace?

Podle právních předpisů je na obousměrné komunikaci nutné ponechat 3metrový jízdní pruh pro každý směr – toto vyplývá z takzvané obecné úpravy. Předpisy však znají i úpravu místní, která tyto podmínky může změnit, pokud bude zajištěna bezpečnost a plynulost provozu.

Typickým příkladem jsou právě obousměrné jednopruhové komunikace, které zavádíme v rámci rezidentního parkování a které mají například jen 4 metry pro oba směry. Tento typ komunikací pomáhá nejen k maximalizaci počtu parkovacích stání, ale je rovněž prvkem pro zklidnění dopravy. Řidiči v menších šířkách nejezdí tak vysokou rychlostí a navíc musí dávat pozor na protijedoucí vozidla – vyhnutí je pak možné ve výhybnách.